Proč je tak málo zubařů? Skutečné důvody, proč chybí stomatologové v Česku

Stojíte v frontě u zubní ordinace a čekáte tři měsíce na první návštěvu? Nebo jste už zkusili pět klinik a všechny vám řekly, že nemají volné termíny? To není náhoda. V Česku je opravdu málo zubařů - a situace se každým rokem zhoršuje. Nejde o dočasný problém. Jde o systémovou selhání, které se kumuluje už desítky let. A důvody nejsou tak jednoduché, jak si mnozí myslí.

Zubaři nejsou roboti - pracují 8 hodin denně a pak už nemají sílu

Každý zubař v průměru provede 6-8 zákroků denně. Každý z nich trvá 30-60 minut. To znamená, že na jednoho pacienta se musí soustředit, musí být přesný, musí mít ruce, které nejde zdrhnout. A to je jen základ. Pak přijde dokumentace - každý zákrok musí být podložen záznamem, který musí splňovat předpisy zdravotnického systému. Každý záznam trvá 10-15 minut. Představte si: 8 hodin práce na pacientech, další 2-3 hodiny za stolem, kde vyplňujete formuláře. A pak ještě někdo přijde s otázkou: „Proč nejste víc?“

Ve Švýcarsku má každý zubař 2000 pacientů. V Česku má každý zubař přes 4500. To je téměř dvojnásobek. A přitom zubaři v Česku neobdrží vyšší plat. Průměrný plat stomatologa v Česku je kolem 65 000 Kč měsíčně. Ve stejné době ve Německu to je 85 000 Kč - a mají o 30 % méně pacientů. Jak může někdo v takových podmínkách pracovat déle než 15 let?

Studium stomatologie je náročné - a po něm přijde věčný dluh

Studium stomatologie trvá 6 let. Ale to není všechno. Po ukončení studia musí každý absolvent absolvovat povinnou praxi - 2 roky v zdravotnické službě. A tady přichází ten první šok: většina z nich je poslána do venkovských oblastí, kde nemají ani základní vybavení. Mnozí se cítí jako „náhradní lékaři“ - pracují na přežití, ne na rozvoj.

A pak přijde věc, kterou nikdo neříká: většina zubařů si během studia půjčila na vysokou školu. Průměrný dluh po ukončení studia je 800 000 Kč. A teď si představte: máte 28 let, máte 800 tisíc dluhu, začínáte pracovat v ordinaci, kde vám platí 50 000 Kč. A potřebujete koupit nebo pronajmout ordinaci - což stojí minimálně 3 miliony. Kde najdete takový kapitál? Většina z nich se rozhodne pro práci jako zaměstnanec - a tím se stává „přeživšími“, ne vlastníky.

Ordinace nejsou ziskové - a banky nechtějí půjčit na „zubní křeslo“

Chcete otevřít vlastní zubní ordinaci? To je jedna z nejhorších investic, které si můžete představit. Za vybavení potřebujete 2-4 miliony. Za nájem prostorů dalších 500 000 ročně. Za lékaře, asistentku, administraci dalších 1,5 miliony ročně. A co příjmy? V Česku platí zdravotní pojišťovny za základní zákroky kolem 800 Kč. Za náhradní plomby 1500 Kč. Za korunku 4000 Kč - a to jen pokud máte smlouvu. Většina zubařů musí pracovat „pod čarou“ - tedy bez smlouvy - a pak se musí spoléhat na peníze pacientů. Ale kdo by zaplatil 15 000 Kč za korunku, když může čekat 2 roky na základní léčbu?

Banky to ví. A nechtějí půjčit na zubní ordinaci. Proč? Protože to není „bezpečná investice“. Není to jako otevřít obchod s kávou. Zubařská ordinace je nákladově náročná, závislá na státních platebách, a má velmi nízkou rychlost růstu. Výsledek? Pouze 12 % zubařů v Česku má vlastní ordinaci. Ostatní pracují jako zaměstnanci - a když se unaví, odejdou.

Největší problém: nesprávné výběry v systému

Největší problém není, že zubaři odejdou. Je to, že se jich vůbec nestává dost. V roce 2025 se v Česku vysokoškolsky vzdělalo 312 stomatologů. V roce 2015 jich bylo 420. Kde jsou ti další? Většina se rozhodla pro jiné obory. Proč? Protože lékařství jako celek je přetížené. Stomatologie je jen částí toho. A když se díváte na výsledky výběrových řízení na vysoké školy, vidíte: většina studentů, kteří se přihlásili na stomatologii, nakonec skončí na lékařství nebo farmacii. Proč? Protože tam mají lepší podmínky, lepší plány, lepší výhled.

A co odborníci? Většina z nich má 50+ let. A když odejde na důchod, nezůstane za nimi nikdo. V Praze je 1 zubař na 2100 obyvatel. Ve Švédsku je 1 na 1200. V Německu 1 na 1000. V Česku je to 1 na 2400. A to je průměr. Na venkově je to 1 na 5000. Kde je někdo, kdo by to opravil?

Co dělat, když nemáte zubaře?

Nemáte zubaře? To neznamená, že nemáte žádné možnosti. První věc: hledejte ordinace, které mají smlouvu s VZP. Ty mají větší kapacitu. Druhá věc: zvažte soukromé zubní kliniky. I když jsou dražší, mají kratší čekání - protože nečekají na platby od pojišťovny. Třetí věc: využijte preventivní péči. Pokud necháte zubní kámen, zubní kámen se promění v zánět, zánět v bolest, bolest v ztrátu zubu. A pak už je pozdě.

Nezapomeňte na základní věc: každý člověk potřebuje 2 návštěvy ročně. Ne 5. Ne 10. Dvě. A pokud je to pro vás nemožné, protože nemáte zubaře, pak je problém ne vaši, ale systému.

Co se může změnit?

Není to nemožné. V Německu se v roce 2020 rozhodli: zvýší platy zubařů o 25 %, zjednoduší dokumentaci a zavedou systém „zubního kreditu“ - tedy finanční podporu pro zubaře, kteří otevírají ordinace na venkově. Výsledek? Po 3 letech se počet zubařů zvýšil o 18 %. A čekací doby se zkrátily o 40 %.

V Česku by to mohlo fungovat také. Ale potřebujeme: vyšší platy, zjednodušenou dokumentaci, podporu pro vlastní ordinace, a především - větší počet studentů. To všechno není otázka peněz. Je to otázka priority. Když se stát rozhodne, že zuby jsou důležité, pak se to změní. Zatím ale zuby stále nejsou prioritou. A to je ten největší problém.