Jak vypadá mléčný zub a proč je důležité ho chránit před mezizubním kázem

Mléčný zub vypadá jako menší verze trvalého zubu, ale není jenom „malá verze“. Je to kompletní, funkční zub s vlastními pravidly, které děti potřebují pochopit už od prvního zoubku. Mléčné zuby mají tenčí sklovinu a méně minerálů než trvalé zuby, což je činí mnohem náchylnějšími k rozpadu. Když se na ně podíváte pod mikroskopem, vidíte, že jejich struktura je méně hustá - jako kdyby byly vyrobeny z jemnějšího kamení. To znamená, že i malý kaz může rychle proniknout do hloubky a poškodit nerv nebo kořen - a to i při nízké spotřebě cukru.

Co vidíte, když se podíváte na mléčný zub?

Mléčný zub má obvykle bílou nebo lehce modrovatou barvu, která se liší od žlutavého odstínu trvalých zubů. Jeho tvar je menší, s kratšími kořeny a většinou s výraznějším zvýšením na vrcholu. U řezáků je hranatý, u křižovatek má plochu, která pomáhá žvýkat. Všimnete si, že se na povrchu může objevit bílá skvrna - to je první známka demineralizace. Nejde o kaz, ale o varování. Pokud se nezabere opatření, skvrna se změní v hnědou nebo černou tečku, a pak už je kaz v hloubce.

Mléčné zuby mají také jiný tvar kořene. Jsou delší a tenčí, aby se mohly přirozeně vstřebávat, když se začínají objevovat trvalé zuby pod nimi. To je důvod, proč se někdy zdá, že mléčný zub „se rozpadá zevnitř“ - ve skutečnosti se kořen vstřebává, ale kaz ho může způsobit, že se rozpadne dřív, než by měl.

Proč je mezizubní kaz u dětí tak častý?

Mezizubní kaz se vyskytuje mezi zuby, kde je těžké dostat se štětečkem. U dětí je to obzvlášť problém, protože:

• Mezery mezi mléčnými zuby jsou často velké - přirozeně, protože trvalé zuby ještě nevyrůstaly.
• Děti často neumí správně čistit mezery - ani s pomocí rodičů.
• Potraviny jako sušenky, ovesné vločky nebo čokoláda se zasekávají mezi zuby a dlouho tam zůstávají.
• Sladké nápoje - i dětské ovocné šťávy - se pije často po celý den, což zvyšuje kyselost úst.

Výzkum z roku 2024 provedený v České republice ukázal, že 68 % dětí ve věku 4-6 let má alespoň jeden mezizubní kaz. Většina z nich je však bez příznaků - žádná bolest, žádná viditelná díra. To je největší past. Rodiče si myslí, že „když to nebolí, tak je všechno v pořádku“. Ale mezizubní kaz roste v tichosti - a když se projeví, už je pozdě.

Co se stane, když se mléčný zub ztratí dříve?

Pokud se mléčný zub ztratí příliš brzy kvůli kazu, může to mít dlouhodobé důsledky. Trvalý zub, který má růst pod ním, nemá žádný „vodič“ - ten, který by mu řekl, kam má vyrůst. Výsledek? Zuby se posunou, zůstanou šikmo, nebo se vůbec nevysunou. To vede k potřebě ortodontické léčby, která může být náročná i drahá.

Navíc, když dítě ztratí zub předčasně, může mít problémy s mluvením, žvýkáním nebo dokonce s sebevědomím. Dítě se může stydět za svůj úsměv, což ovlivňuje i sociální vztahy ve škole.

Jak rozpoznat mezizubní kaz u dětí?

Nejčastější příznaky nejsou ty, o kterých všichni ví:

• Neviditelné skvrny mezi zuby - bílé nebo hnědé, které se objeví jen při dobrém osvětlení.
• Červené nebo oteklé dásně mezi zuby - to je známka, že infekce už začala.
• Bolest při jídle - ale jen u některých dětí. Mnoho jich prostě mlčí.
• Zápach z úst, který nezmizí ani po čištění.

Nejlepší způsob, jak to zjistit, je pravidelná kontrola u zubního lékaře. Doporučuje se první návštěva už ve věku 12 měsíců, nejpozději do 2 let. Většina rodičů čeká až na bolest - a pak je to už pozdě.

Jak předcházet mezizubnímu kazovi?

Nejúčinnější metody nejsou složité:

1. Používejte nitě nebo mezizubní kartáčky - už od chvíle, kdy se dva zuby dotýkají. Stačí jednou denně, a to před spaním. Nejde o dokonalé čištění - jde o odstranění zbytků jídla.
2. Vyhněte se sladkým nápojům mezi jídly - ani „zdravé“ ovocné šťávy nejsou bezpečné. Pokud dítě pije něco sladkého, dejte mu to během jídla, ne celý den.
3. Používejte zubní pasta s fluoridem - od 2 let stačí malá částka velikosti hrášku. Nechte dítě štětečkem čistit, ale pak přejděte a čistěte vy. Tři minuty čištění, dvakrát denně.
4. Navštěvujte zubního lékaře každých 6 měsíců - i když nic nebolí. Lékař může vidět kaz, který ještě nevidíte vy.
5. Zvažte zapečetění drážek - pokud má dítě hluboké drážky na žvýkacích plochách, zapečetění je velmi účinné. Není to výplň, je to jen tenká vrstva plastu, která zabraňuje vniknutí bakterií.

Co dělat, když už je kaz?

Není třeba panika. Mléčné zuby se dají léčit - a to i pokud je kaz hluboký. Moderní metody umožňují:

• Odstranit kaz bez bolesti - pomocí lokálního anestetiku nebo dokonce bez něj, pokud je kaz jen na povrchu.
• Použít biologické výplně - které neobsahují rtuť a jsou bezpečné pro děti.
• Použít částečné odstranění kazového materiálu, pokud je dítě příliš strachy - a sledovat, zda se kaz zastaví.

Nejhorší je nechat to být. Kaz v mléčném zubu se může šířit do trvalého zubu pod ním. To znamená, že i když se mléčný zub vypadne, trvalý zub už může být poškozený - a to bez jakýchkoli příznaků.

Co rodiče často špatně dělají?

Nejčastější chyby:

• „Když to je jen mléčný zub, tak to nevadí.“ - Neznamená to, že to nevadí. Je to důležitý most k trvalým zubům.
• „Dítě se bude bát, když ho vezmu k zubnímu.“ - Většina dětí se nebojí, když se to stane včas. Největší strach je u těch, kdo čekají, až bolí.
• „Čistíme jen jednou denně - to je dost.“ - Ne. Mléčné zuby potřebují čištění dvakrát denně, a to i když dítě má jen několik zubů.
• „Dávám mu sladké nápoje, protože se to líbí.“ - Sladké nápoje nejsou potřeba. Voda a mléko jsou ideální.

Pamatujte: mléčné zuby nejsou „dočasným řešením“. Jsou to zuby, které řídí, jak se vyvine celá ústní dutina. Když je poškodíte, může to ovlivnit zubní řadu až do dospělosti.